Doktorandské úterky jsou neformálním, uzavřeným a pracovním seminářem, který organizuji pro svoje doktorské studenty a přizvané další zájemce. Vedle individuálních konsultací je to v současnosti jediná pedagogická činnost, které se věnuji. Účastníky spojuje zájem o tzv. vědní studia (science and technology studies), actor-network theory a další spřízněné přístupy k sociologickému bádání. Scházíme se typicky jednou za dva týdny, odpoledne a zhruba na dvě hodiny, v prostorách CTS (Husova 4, Praha 1). Diskutujeme, co kdo dělá a jaké problémy při tom řeší, co zajímavého kdo četl, pracovní verze rodících se textů a tak podobně.
Počet účastníků je omezený, záměrně. Rozšíření o případné další jednotlivé zájemce se ale nebráním. Pokud by náhodou nějaký doktorand v oboru sociálních věd a zejména sociologie o pravidelnou účast stál, nechť se mi ozve na e-mail a uvidíme, třeba se dohodneme.
26. ledna 2015, Zdeněk Konopásek, zdenek@konopasek.net
Účastníci v jarním semestru 2015
Radek Carboch (FSS MU Brno)
Dita Jahodová (FSS MU Brno)
Matouš Jelínek (FSS MU Brno - na zahraničním pobytu, takže příležitostně)
Terezie Lokšová (FSS MU Brno)
Petr Matoušek (FSV UK Praha)
Karel Svačina (FSS MU Brno)
Michal Synek (FSS MU Brno)
Program jarního semestru 2015
Jde o informativní, zčásti předběžný a průběžně upravovaný program.
24. února - Petr Matoušek: Co se ne/děje se sociologií uvnitř jiného oboru (v tomto případě sociální práce a adiktologie) se zaměřením na akademický prostor
V příspěvku chci konzultovat nejasnosti a konkretizovat výzkumný záměr, se kterým se potýkám: Co se ne/děje se sociologií uvnitř sociální práce nebo adiktologie v akademickém prostoru. Záměr výzkumného projektu vznikal v rámci mého působení sociologa na katedrách aplikovaných věd – konkrétně adiktologie a sociální práce. Součástí kurikula těchto oborů je i oblast sociologických teorií, pojmů, metod sociologického výzkumu a oba tyto obory se vykazují multioborovým přístupem. Tento přístup by měl překlenovat hierarchické řešení oborové interakce z minulosti, které se vyznačovalo dichotomií: sociologie sociální práce/adiktologie, ve kterém sociolog zkoumá obor sociální práce/adiktologie zvnějšku a sociologie v sociální práci/adiktologii, ve kterém je sociologie jednou z pomocných složek aplikované vědy – sociální práce, adiktologie. Současné texty popisují to, co se děje se sociologií v rámci interakce těchto oborů spíše jako translaci, překlad, případně vytyčují směr budoucího sjednocení pojmů, jazyka, etiky, ale žádný z nich konkrétně neanalyzuje, jakým způsobem se toto děje. Koreferentka Tereza Lokšová.
10. března - Radek Carboch V rámci svého příspěvku bych chtěl probrat problém, který se přímo váže k projektu mé disertace, ale který má, jak doufám, obecnější přesah. Ve své práci se budu zabývat některými aspekty spojenými s procesem transformace sociálních služeb, zvláště problematikou deinstitucionalizace a humanizace péče o lidi se "zdravotním postižením". Protože důležitou součástí zkoumané problematiky je i diskursivní utváření základních pojmů, kterými se o různých podobách "jinakosti" mluví, zaměřím se na tuto otázku. Ať už jde o pojmy jako dis/abilita, impairment či české překlady ne/schopnost, ne/způsobilost, postižení nebo hendikep, ukazuje se, že důležitou skutečností ovlivňující utváření těchto pojmů/konceptů, je výchozí předpoklad duality přírody a společnosti. V průběhu doby se postupně vyvíjely jednotlivé koncepty, pro které bylo společnou charakteristikou spojování ne/schopnosti buď s biomedicínskými předpoklady a "diagnózami" (tzv. individuální model, v kterém je postižení naturalizováno), nebo se sociálními podmínkami (tzv. sociální model, v kterém je postižení nahlíženo jako sociálně konstruované), případně další, různě kombinující tato dvě základní východiska. Ve svém příspěvku chci shrnout podstatné argumenty, které v debatě o této problematice zazněly a zároveň tuto debatu nahlédnout ve vztahu k některým textům Bruno Latoura, v nichž poukazuje na problematičnost rozdělení na přírodu a společnost. A snad i poukázat na možnosti a perspektivy, které Latourův přístup nabízí. Koreferent Michal Synek.
24. března - Matouš Jelínek: Vzdělávání romských dětí: diskuse článku a hledání problému
Ve svém příspěvku bych rád na základě četby článku Vzdělávání romských dětí neziskovými organizacemi v Brně z perspektivy sociální antropologie rozvoje a vzdělání diskutoval projekt disertační práce, který by měl na zmíněné téma navazovat. Vzhledem k tomu, že článek bude v době semináře pravděpodobně procházet recenzním řízením v odborném časopise, bych rád určitý čas věnoval i diskusi článku a v druhé části pak otázce rozvinutí tématu v podobě disertačního projektu. Jelikož je projekt teprve na začátku, rád bych diskutoval témata hledání a uchopení problému. V době semináře pak snad už i konkrétní návrhy problémů, které by měl disertační projekt řešit. Koreferent Petr Matoušek /změna!/
14. dubna - Michal Synek: Diskuse příspěvku pro doktorandský seminář na TIK v Oslo, 4.-8. května 2015
In my research in care homes for people with intellectual disabilities, I try to follow Bruno Latour’s maxim that to do good ethnography means to “speak well to someone about something that really matters to that person“. But what exactly this means in a setting where many of the important actors do not understand language and could not voice their matters of concern? While one possible way out of this problem might lead through investigating physiological an behavioural features considered easy to understand and common to all (as displays of pleasure and discomfort or irregularities of heartbeat), an interpretative sociologist is faced with a question what sense could he/she ascribe to and discuss with people whose conduct, according to many others around them, makes no sense at all. Could the Latour’s maxim in these circumstances be translated as “doing something good to someone for whom this action seems to have direct relevance?” The paper presents examples of author’s encounters with people with intellectual disabilities and discusses some options how to make sense of these encounters, how to write about them and how to present their interpretations back to the actors.Koreferent Karel Svačina.
28. dubna - Tereza Lokšová Občanská participace je ve správě českých měst považována za inovativní způsob, jak dobře spravovat a rozvíjet města - demokraticky, transparentně, a s využitím lokálních zdrojů (informací). Participace má podle svých zastánců vést k lepšímu rozhodování, překonávat nedorozumění, vzdělávat, budovat důvěru a vzbuzovat občanskou aktivitu. Zároveň má ale usnadňovat zavádění nepopulárních opatření, která mají vést ke zlepšení života v obci. Cílem mé práce je přispět k realističtějšímu pohledu na nástroj, který nyní platí za neproblematické (jakkoliv náročné) řešení lokálních problémů. Chci sledovat, jakým způsobem se občanská participace realizuje v českých městech a jak mění způsoby jejich správy. V příspěvku představím v hrubých obrysech svůj disertační projekt a potíže, s kterými se nyní v začátcích potýkám - jedná se zejména o užší vymezení výzkumných otázek. Koreferentka Dita Jahodová.
12. května - Karel Svačina: Diskuse částí předběžné verze disertace o zacházení s nejistotami v přípravě hlubinného úložiště pro vysoce radioaktivní odpad v ČR
Na několika místech České republiky se již řadu let odehrává spor o umístění hlubinného úložiště pro vysoce radioaktivní odpad. Příprava tohoto úložiště je složitý proces, ve kterém se mezi sebou různě střetávají mimo jiné zájmy lidí z vytipovaných lokalit, mezinárodní závazky ČR, geologické podloží, legislativa, energetická politika, agenda celostátních neziskových ekologických organizací a expertní vědění. Proces přípravy HÚ také provází řada nejistot, které jsou umocněny “definitivností” konceptu trvalého hlubinného úložiště a extrémním časovým rámcem, se kterým tento koncept počítá. Moje disertační práce se týká zacházení s těmito nejistotami. S pomocí literatury vědních studií se snaží podrobně rozebrat jak jsou nejistoty v procesu přípravy českého úložiště různě tematizovány, potlačovány či mobilizovány. Na příkladech veřejných debat, geologických průzkumů, bentonitu nebo přírody ukazuje, co se s nejistotami děje a potažmo jak se v Česku (ne)dělá technická demokracie. Koreferent Radek Carboch
2. června /změna/ - Dita Jahodová: Diskuse částí dokončované disertace na témata jako jak se trans* lidé vztahují ke svému tělu; jak pracují s tlaky a očekáváními, která jsou na ně kladena v souvislosti s vizuální reprezentací jejich těla; jak vyjednávají modifikace svého těla s lékaři a lékařkami; a jakou roli při modifikaci těla hraje potřeba být čitelný/čitelná pro své okolí. Koreferent Michal Synek.
9. června - Metodologické diskuse: Jak psát pozorování a závěry, které by mohly přijít spolupracovníkům/respondentům žinantní a nepřijatelné? jak sociologickou kritikou nesnižovat ochotu k další spolupráci? (s příklady z výzkumů - připraví Dita; a s diskusí vybraných pasáží z Latoura o sociologii jako diplomacii - připraví Radek). K přečtení pro diskusi: Introduction - str. 1-23; a 2. kapitola Collecting Documents for the Inquiry - str. 47-67, obojí z knihy: LATOUR, B. (2013):An inquiry into modes of existence: An anthropology of the moderns. Cambridge, MA & London: Harvard University Press
23. června - Michal Synek: Průběžná zpráva o práci na textu How to consult with people with mental disabilities: A conceptual ground clearing.
Rád bych krátce poreferoval o své účasti na semináři The Politics and Practices of Method na TIK v Oslo a seznámil Vás se zpětnou vazbou, které se mi dostalo od Ingunn Moser, Kristine Asdal a dalších účastníků semináře. Současně bych Vám rád nabídl ke komentáři novou, přepracovanou verzi textu, či spíše jeho úvodu a první kapitoly (kterou jste dosud nečetli). Pokusím se lépe vysvětlit, proč si kladu ony tři základní otázky, které si kladu (1. How I could “hear” people who usually (metaphorically and some of them quite literally) do not have any voice and how to amplify their pronouncements so others could hear them as well? 2. What sense could I ascribe to encounters with people whose actions, according to many others around them, make no sense at all? How could I come up with meaningful interpretations of their expressions and actions? 3. If I hear the pronouncements of people with no voice and retell it in a way that seems to me meaningful, how could I present it back to the actors so they could express their consent or dissent and comment upon it?), a odpovědět na první z nich. Koreferent Petr Matoušek
Nahlášená neúčast
Předpokládá se, že účastníci se prostě účastní. Pokud někdy nemohou, prosím o nahlášení neúčasti předem. Přehled nahlášených absencí, abychom udrželi pořádek, je zde:
Dita, Tereza - 24.3., 23.6.
Karel - 28.4.; 2., 9. a 23. 6.
Matouš - kvůli zahraničnímu pobytu se účastnit nebude, kromě 24.3. a možná též 10.3. a 14.4., kdy dorazí
Petr - 10.3., 12.5.(?), 9.6.
Tematické návrhy pro další sezení (do rezervy)
Dita: Nějaká metodologická debata (upřesnit)
Karel: Debata o Latourově knize Politics of nature (2004)
Petr: Jak používáme počítače - pro budování archivu, jaké programy pro přepisy, analýzu, pro komunikaci se studenty, pro prezentace. Jak se v tom vyznat a nepřijít o to... Čtivo - jak najít dobrý text, jak číst, jak se v tom množství vyznat, jak vznikne opoznámkovaný text, co se s ním děje poté, jak vznikne archiv, jak v něm něco najdu, co je to přečtený text...
Datum poslední aktualizace: 3.6. 2015
Tato stránka je součástí webu http://zdenek.konopasek.net a slouží především pro informaci účastníků semináře.