Doktorandské úterky jsou neformálním, uzavřeným a pracovním seminářem, který organizuji pro svoje doktorské studenty a přizvané další zájemce. Vedle individuálních konsultací je to v současnosti jediná pedagogická činnost, které se věnuji. Účastníky spojuje zájem o tzv. vědní studia (science and technology studies), actor-network theory a další spřízněné přístupy k sociologickému bádání. Scházíme se typicky jednou za dva týdny, dopoledne a odpoledne na (zhruba) dvakrát dvě hodiny, v prostorách CTS (Husova 4, Praha 1). Dopoledne probíráme společnou četbu, odpoledne pak diskutujeme, co kdo dělá a jaké problémy při tom řeší, co zajímavého kdo četl, pracovní verze rodících se textů a tak podobně.

Počet účastníků je omezený, záměrně. Rozšíření o případné další jednotlivé zájemce se ale nebráním. Pokud by náhodou nějaký doktorand v oboru sociálních věd a zejména sociologie o pravidelnou účast stál, nechť se mi ozve na e-mail a uvidíme, třeba se dohodneme.

22. října 2015, Zdeněk Konopásek, zdenek@konopasek.net


Archiv

Jarní semestr 2015

Účastníci v podzimním semestru 2015

Tomáš Bek (FSS MU Brno)

Radek Carboch (FSS MU Brno)

Dita Jahodová (FSS MU Brno)

Matouš Jelínek (FSS MU Brno)

Terezie Lokšová (FSS MU Brno)

Petr Matoušek (FSV UK Praha)

Hana Porkertová (FSS MU Brno)

Michal Synek (FSS MU Brno)

Program podzimního semestru 2015

Jde o informativní, zčásti předběžný a průběžně upravovaný program.

15. září
dopoledne: příprava čtecího semináře a vstupní diskuse - kniha Bruno Latoura (2013): An inquiry into modes of existence: An anthropology of the moderns. Cambridge, MA & London: Harvard University Press
odpoledne: Hana Porkertová - Zkušenost lidí se zrakovým postižením
Představení disertačního projektu.

29. září
dopoledne: Úvod a první kapitola Latourovy knihy "Defining the object of inquiry" (písemné shrnutí Radek Carboch)
odpoledne: Petr Matoušek - jak se dělá sociologický problém; koreferent ???
Mnohokrát na semináři zaznělo: „No a v čem je problém“. Co je vlastně na projednávaném sociologické, proč se tím a zrovna tím zabývat, jak to, že tam tohle už nepatří, tohle zase patří, kde jsou hranice problému, jak zachytit vše, proč něco a co je důležité... Diskuse těchto otázek na základě jedné evaluační zprávy pro nevládní agenturu, ze které by autoři rádi zpracovali odborný sociologický článek.

6. října
dopoledne: druhá kapitola Latourovy knihy "Collecting documents for the inquiry" (písemné shrnutí Tomáš Bek)
odpoledne: Petr Matoušek - jak se dělá sociologický problém (pokračování)
Mnohokrát na semináři zaznělo: „No a v čem je problém“. Co je vlastně na projednávaném sociologické, proč se tím a zrovna tím zabývat, jak to, že tam tohle už nepatří, tohle zase patří, kde jsou hranice problému, jak zachytit vše, proč něco a co je důležité... Diskuse těchto otázek na základě jedné evaluační zprávy pro nevládní agenturu, ze které by autoři rádi zpracovali odborný sociologický článek.

20. října
dopoledne: Třetí kapitola Latourovy knihy "A perilous change of correspondence" (písemné shrnutí Michal Synek)
odpoledne: Matouš Jelínek - Vzdělávací strategie neziskových organizací, financujících institucí a rodičů romských dětí na poli vzdělávání romských dětí v České republice; koreferent Radek Carboch.
Diskuse výzkumého záměru projektu disertační práce.

3. listopadu
dopoledne: Čtvrtá kapitola Latourovy knihy "Learning to make room" (písemné shrnutí Terezie Lokšová)
odpoledne: Dita Jahodová - diskuse článku; koreferent Matouš Jelínek.
Heteronormativní řád je založen na kategorizaci lidí na muže a ženy. Trans* identity představují určité „hraniční pásmo“, v němž dochází k redefinici a opětovnému ustavování kategorií muž a žena a binárního rozlišování těl na „mužské“ a „ženské“. Text je založen na analýze 18ti polostrukturovaných rozhovorů s trans* lidmi žijícími v České republice. První část textu se věnuje způsobům, jak se trans* lidé vztahují ke svému tělu. Druhá část diskutuje genderové aspekty hormonální modifikace těla a třetí otevírá otázku, jakou roli při modifikaci těla hraje potřeba být čitelný_čitelná, srozumitelný_srozumitelná pro okolí.

1. prosince
dopoledne: Pátá kapitola Latourovy knihy "Removing some speech impediments" (písemné shrnutí Matouš Jelínek)
odpoledne: Michal Synek & Radek Carboch - Sociologické aspekty vedení případu (case management) u lidí žijících s demencí a jeho vliv na kvalitu života klientů sociálních a zdravotních služeb a pečujících; koreferent Terezie Lokšová
Lidé žijící s demencí představují vysoce zranitelnou skupinu obyvatelstva charakterizovanou četnými různorodými potřebami, jejichž uspokojování vyžaduje komplexní přístup k péči. Fragmentace a neefektivnost zdravotnických a sociálních služeb jsou pro tento typ klientů závažným problémem. Zatímco v péči o jiné podobně zranitelné skupiny – jako například o lidi s duševním onemocněním či ohrožené děti – se v poslední době v České republice uplatňuje koordinační mechanismus nazývaný případové vedení, zajišťující plánování péče a obstarávání potřebných služeb a zdrojů, v oblasti péči o lidi žijící s demencí tento mechanismus zcela chybí. Náš projekt si klade za cíl zjistit, jakým způsobem se v České republice na úrovni jednotlivých případů plánuje a koordinuje péče o lidi s demencí, jakých formalizovaných podob plánování a koordinace služeb nabývají a jak chybění institucionálního a legislativního rámce umožňujícího a usnadňujícího koordinovanou spolupráci ovlivňuje jejich realizaci a kvalitu. Kvalitativní výzkum inspirovaný teorií aktérů/sítí, sémiotikou materiality a kriticky orientovanými disability studies se zaměří především na propojování různých relativně nespojitých repertoárů v experimentální choreografii pečování, performativitu různých způsobů zjednávání koordinované spolupráce a roli ne-lidských aktérů v praxi péče. Jakožto sociologický segment projektu „Case management jako komplexní intervence u pacientů s demencí, její vliv na užití zdrojů a kvalitu života pacientů a pečujících“ si náš projekt klade za cíl přispět k identifikaci faktorů podporujících a bránících realizaci případového vedení v oblasti péče o lidi žijící s demencí a k formulování jeho funkčního modelu.

8. prosince
dopoledne: Šestá kapitola Latourovy knihy "Correcting a slight defect in construction" (písemné shrnutí Radek Carboch)
odpoledne: Terezie Lokšová & Tomáš Bek - Working but poor: who they are and what lifes do they live?; koreferent Petr Matoušek
Podle ministerstva práce a sociálních věcí by minimální mzda měla být institutem, který má ochraňovat před pastí chudoby. V diskuzi o její výši je převládají makroekonomické argumenty, které řeší především její dopady na výši nezaměstnanosti, přičemž chybí informace o těch, kteří minimální mzdu pobírají. Náš výzkum se proto zaměřuje na životní podmínky a strategie lidí s minimální mzdou a chce se tak pokusit o doplnění jednostranně vedené diskuze. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů se ukázalo, že zde existuje významný rozdíl v subjektivní a objektivní míře chudoby, na jehož základě jsme identifikovali tři skupiny lidí: pracující chudé, dobrovolně pracující a dobrovolně skromné. Navzdory této rozmanitosti není ani jedna ze tří skupin schopná žít důstojný život pouze z příjmů pocházejících z minimální mzdy a sdílí proto závislost na různých formách solidarity.


Datum poslední aktualizace: 29.10. 2015


Tato stránka je součástí webu http://zdenek.konopasek.net a slouží především pro informaci účastníků semináře.