Doktorandské úterky jsou neformálním, uzavřeným a pracovním seminářem, který organizuji pro svoje doktorské studenty a přizvané další zájemce. Vedle individuálních konsultací je to v současnosti jediná pedagogická činnost, které se věnuji. Účastníky spojuje zájem o tzv. vědní studia (science and technology studies), actor-network theory a další spřízněné přístupy k sociologickému bádání. Scházíme se typicky jednou za dva týdny, dopoledne a odpoledne na (zhruba) dvakrát dvě hodiny, v prostorách CTS (Husova 4, Praha 1). Dopoledne probíráme společnou četbu, odpoledne pak diskutujeme, co kdo dělá a jaké problémy při tom řeší, co zajímavého kdo četl, pracovní verze rodících se textů a tak podobně.
Počet účastníků je omezený, záměrně. Rozšíření o případné další jednotlivé zájemce se ale nebráním. Pokud by náhodou nějaký doktorand v oboru sociálních věd a zejména sociologie o pravidelnou účast stál, nechť se mi ozve na e-mail a uvidíme, třeba se dohodneme.
20. ledna 2016, Zdeněk Konopásek, zdenek@konopasek.net
Archiv
Účastníci v jarním semestru 2016
Tomáš Bek (FSS MU Brno)
Radek Carboch (FSS MU Brno)
Dita Jahodová (FSS MU Brno)
Matouš Jelínek (FSS MU Brno)
Lenka Kužvartová (FF UK Praha)
Terezie Lokšová (FSS MU Brno)
Petr Matoušek (FSV UK Praha)
Hana Porkertová (FSS MU Brno)
Michal Synek (FSS MU Brno)
Program jarního semestru 2016
Jde o informativní, zčásti předběžný a průběžně upravovaný program.
12. ledna
dopoledne: rekapitulace první části knihy a příprava na další semestr - An inquiry into modes of existence: An anthropology of the moderns (Bruno Latour, Cambridge, MA & London: Harvard University Press, 2013)
odpoledne: Radek Carboch - diskuse přepracované verze projektu; koreferent Matouš Jelínek (tuším).
19. ledna
dopoledne: sedmá kapitola: "Reinstituting the beings of metamorphosis" (písemné shrnutí Terezie Lokšová)
odpoledne: Tomáš Bek - diskuse nového projektu disertace (o pracovních podmínkách v supermarketech/hypermarketech); koreferent Lenka Kužvartová.
9. února
dopoledne: osmá kapitola: "Making the beings of technology visible" (písemné shrnutí Tomáš Bek)
odpoledne: Terezie Lokšová - Developer, dotace, demolice: spor o osud Víceúčelové sportovní haly, diskuse článku odvozeného z diplomky; koreferent Radek Carboch
Anotace: Předmětem setkání by měla být první verze článku, který zpracovávám ze své diplomové práce. Ráda bych diskuzi směřovala spíše k otázkám psaní a publikování. V českých městech v posledních letech narůstají případy, kdy dochází k demolici starých budov a na jejich místech rostou nová nákupní centra. Tyto situace často vyvolávají bouřlivé spory, které však navzdory odporu obyvatel málokdy končí zachováním a rekonstrukcí stávající stavby. Proč tyto snahy selhávají? Tuto otázku se snaží zodpovědět výzkum, který sleduje spor o osud Víceúčelové sportovní haly ve Frýdku-Místku. Ta byla v roce 2013 po zdlouhavé kontroverzi zbourána a na jejím místě bylo postaveno nákupní centrum a nová hokejová hala. Sledování sítí-aktérů (Bruno Latour) ukazuje a vysvětluje, jak může správu města a související mocenskou (ne)rovnováhu výrazně ovlivnit existence městských společností a navazování partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, jejichž fungování je výrazně formováno tržními principy. V této specifické aréně vznikl projekt nové výstavby, který postupně proměňoval vlastnosti staré budovy i kritéria, která o jejím osudu rozhodovaly. Rozhovory s místními aktéry a analýza dokumentů, které během sporu vznikly, ukázaly, že prvotní spojenectví veřejného a soukromého sektoru bylo tak silné, že původní záměr byl zachován bez nutnosti změn. Snahy odpůrců jej pouze upevňovaly, takže hala se nezvratně stala ruinou, která by byla zbourána i kdyby se na jejím místě nemělo stavět nákupní centrum.
1. března
dopoledne: devátá kapitola: "Situating the beings of fiction" (písemné shrnutí Matouš Jelínek)
odpoledne: Petr Matoušek, Radek Carboch, Tomáš Bek (a další) - potíže s informovaným souhlasem.
15. března
dopoledne: desátá kapitola: "Learning to respect appearances" + závěr druhé části: "Arranging the modes of existence" (písemné shrnutí Michal Synek)
odpoledne: Lenka Kužvartová - Samosprávná architektura v Brazílii, představení a diskuse disertačního projektu; koreferent Terezie Lokšová.
Již od konce 70. let se v brazilském Sao Paulu staví tzv. samosprávná architektura. Jde o typ sociálního bydlení určeného pro nízkopříjmové skupiny. Zvláštností je, že se budoucí obyvatelé podílí na projektování, řídí výstavbu a vykonávají část stavebních prací. Cílem není jen obydlí, ale i fungující sousedská komunita. Výzkum se zabývá fungováním tzv. skupiny technické asistence, která sdružuje architekty, urbanisty a sociální pracovníky, kteří komunity podporují a poskytují jim své odborné znalosti. Zároveň výzkum mapuje proměnu fenoménu samosprávnéh o stavění napříč třemi dekádami.
29. března
dopoledne: jedenáctá kapitola: "Welcoming the beings sensitive to the world" (písemné shrnutí Tomáš Bek)
odpoledne: Hana Porkertová - diskuse rukopisu článku Connecting difference: a human/animal/technology assemblage in Deleuzian perspective; koreferent Michal Synek
Abstrakt článku: Based on ethnographic observations and interviews with a blind woman Eva and her guide dog Nessie, I want to challenge several concepts that underpin the Western humanist paradigm that constitutes the division between (abled) human, (disabled) human, and non-human, and replace them with perception inspired by Deleuze-Guattarian philosophy that opens up post-humanist thought, which is far more suitable for theorizing disability.
By using the example of Eva, a guide dog Nessie, and technology represented by Eva’s mobile gadgets, I want to illustrate the limited concept of the humanist modern Western subjectivity and difference that are challenged by Eva's and Nessie's connection. The conventional notion of subjectivity has relied on an impenetrable unity of a human subject and disembodied rational decisions, and human autonomy has been based on a clear distinction between human and animal. Animals are often the “constitutive outside” or negative examples that enable to define human subjectivity as disembodied and autonomous. The institution of a guide dog subverts this assumption about subjectivity; nevertheless, there are several strategies to maintain the idea of a modern humanist subjectivity (where also disabled people are more and more often included) without being challenged by the existence of guide dogs and questioning its very core.
After elaborating on these strategies, I will capture the Eva-Nessie relationship in a fluid and “connective” way using Deleuzo-Guattarian theory. Instead of perceiving Eva and Nessie in terms of subjectivity, we can see them as an assemblage. While a modern subject is based on a negative difference stressing „either“ „or“ and condemning „and...and...“, an assemblage results from a positive, affirmative difference that is not embedded in identity, analogy or resemblance, and, therefore, is connective and productive rather than dividing. Difference is always a cause on which an assemblage is constituted, not a result of the dividing process leading to hierarchies. Independence is not the opposition of dependence, sighted is not the opposition of blind, the animal is not the opposition of human, disabled is not the opposition of abled. Conceiving Eva's and Nessie's relationship as an assemblage helps us to preserve their heterogeneous character, and makes it possible to perceive them as a meaningful unit working together, but without identifying the dominant and the dominated. Deleuze and Guattari shift their attention from particular elements towards their mutual connections and processes that create (territorialize) assemblages, which enables us to look beyond conventional categories and borders. Assemblages also include a machinic (material/bodily) side that brings a new perspective on disability studies, which have mostly focused on the discursive construction of disability. Furthermore, unlike the concept of subjectivity that rests upon rational decisions, an assemblage constituted by a person, and her guide dog can include trust and other emotional aspects.
In addition, the post-humanist approach inspired by Deleuzo-Guattarian philosophy enables us to see disability not only as a human phenomenon but an animal as well. Using the concept of assemblage does not make Nessie invisible by incorporating her into Eva’s subjectivity; it offers better analytical and theoretical tools to understand how disability affect her and animals in general.
5. dubna
dopoledne: dvanáctá kapitola: "Invoking the phantoms of the political" (písemné shrnutí Terezie Lokšová)
odpoledne: Michal Synek - diskuse pojmů text a textualita a jejich teoretických souvislostí.
26. dubna
dopoledne: třináctá kapitola: "The passage of law and quasisubjects" (písemné shrnutí Radek Carboch)
odpoledne: Volná diskuse k možnostem využití počítačů a dalších technických prostředků v odborné práci (při výzkumu, studiu, presentacích atd.)
10. května
dopoledne: čtrnáctá kapitola: "Speaking of organization in its own language" (písemné shrnutí Radek Carboch)
odpoledne: Matouš Jelínek - diskuse vznikajícího textu o nízkoprahových klubech; koreferentka Hana Porkertová
Anotace: Příspěvek do seminární diskuse je rozpracovaným textem, který se věnuje tématu nízkoprahových klubů vzdělávajících (v drtivě většině romské) děti. V kapitole, kterou na semináři předložím, se pokouším na základě rozdělení sociálních věd do tří epistemických módů tak, jak to činí I. Reed v kombinací s latourovským přístupem charakterizovat svůj teoreticko-metodologický přístup. Na jeho základě pak charakterizuji svůj terén - výzkumné místo - nízkoprahový klub jako specifickou síť sociálních procesů, významů a aktérů, která je omezena prostorově i časově. V druhé kapitole, kterou taktéž nabídnu k diskusi, se věnuji debatám o existenci či neexistenci a konstrukci či dekonstrukci sociální a kulturní kategorie “Romové”. Inspirován latourovským přístupem a konceptem etnicity T.H. Eriksena diskutuji problematiku koncepce romství a romské kultury, přičemž odmítám konstruktivistické tvrzení, že jde pouze o uměle vytvořený koncept a docházím k tomu, že koncept romství je situační kombinací sociálních vztahů, definicí, identifikací, deskripcí a askripcí podobné síti-aktéru, jak ji prezentuje ANT. Tento příspěvek do semináře je experimentem, jak Latourův přístup plodně využít a zároveň se nezpronevěřit jemu ani kolektivu doktorandských úterků.
24. května
dopoledne: patnáctá kapitola: "Mobilizing the beings of passionate interest" (písemné shrnutí Lenka Kužvartová)
odpoledne: Petr Matoušek - Vězení jako totální instituce; koreferentka Dita Jahodová
Anotace: Vězení je uváděno jako klasický příklad totální instituce. Zajímá nás, zda a jak můžeme tento klasický pojem používat pro analýzu věznice dnes, šedesát let od doby jeho vzniku, kdy se mluví, píše o transformaci této instituce. V rámci našeho výzkumu pro vězeňskou službu se nám mnohdy tento koncept jevil jako jediný možný pro interpretaci různých situací, které jsme viděli, šlyšeli, sbírali, ale na druhou stranu se mnohokrát tento koncept vlastně nehodil, nezapadal, vzíral se použití pro tyto situace. V tomto příspěvku bychom rádi ukázali a diskutovali ne/defitivnost ne/důvěru k tomuto klasickému pojmu.
Vnímáme jeho “definitivnost” danou stavební dispozicí odpovídající představám o vězeňství v minulosti. Je zde sociologicky významný jev - resistence toho, jak jsou tyto prostory i nadále udržovány, budovány, revitalizovány - materie je nepřekročitelná součást identity instituce.
Dalším konceptem sociologicky významným je konflikt rolí - zejména mezi pomáhajícími profesemi a lidmi v uniformě. Jedni zdůrazňují rovinu trestu a druzí spíše rovinu pomoci. Nakolik je tento spor reflektovaný, funkční, samozřejmý coby součást totální instituce?
Poslední téma, o které zřejmě souvisí s konceptem totální instituce je vyprávění odsouzených - jejich stylistika, narativita, tématičnost i schematičnost. Vše je zřejmě utvářeno tím, ve kterém z vězení vykonávají svůj trest. Jejich vyprávění odkazují na to, jak se v konkrétním oddíle “pracuje” s biografiemi ať již na úrovni styků mezi spoluvězni nebo při kontaktech s odbornými pracovníky.
7. června
dopoledne: šestnáctá kapitola: "Intensifying the experience of scruples" (písemné shrnutí Terezie Lokšová)
odpoledne: Radek Carboch, Michal Synek & Dana Hradcová - case managment, ještě jednou, tedy o případovém vedení pro lidi žijící s demencí; koreferent/ka Tomáš Bek
Anotace: V našem příspěvku bychom rádi podali zprávu o postupu našeho bádání v oblasti případového vedení pro lidi žijící s demencí. Především se pokusíme stručně popsat tři různé sítě péče, s nimiž jsme během výzkumu přišli do styku: případové vedení pro lidi s duševním onemocněním v České republice, flexible assertive community treatment v holandském Heiloo, který české case manažery inspiroval, a komunitní služby pro starší lidi (s demencí) na malém českém městě. Při popisu se budeme držet našich hlavních výzkumných otázek: 1) jak daná síť péče vypadá, z čeho je utkána a jak drží pohromadě; 2) jakou roli v ní hrají lidé označovaní za její klienty; 3) jaké případy, tj. jaké podoby duševního onemocnění a demence jsou v rámci těchto sítí konstruovány? Rádi bychom se spolu s Vámi zamysleli nad tím, zda se nám podařilo na tyto otázky odpovědět, zda dávají smysl v konfrontaci s prvními etnografickými daty a jak je můžeme zpřesnit a vylepšit. Kromě toho doufáme, že nám porovnání tří různých sítí péče umožní odpovědět na otázku, jaký smysl – pokud vůbec nějaký – má bádání vedené několika různými směry pro řešení našeho ústředního problému, jímž je zavádění případového vedení pro lidi s demencí v České republice.
21. června
dopoledne: závěr: "Can we praise the civilization to come?" (písemné shrnutí Michal Synek)
odpoledne: Diskuse k Latourově knize jako celku, za účasti i těch účastníků úterků, kteří s námi průběžně knihu nečetli.
K tomu ještě, zbyde-li nám čas, nějaké Hančiny "latourovské" otázky: 1) rozdíl mezi intermediary (může se to přeložit jako "zprostředkovatel"?) a mediary - ta dělící linka je někdy dost nejasná, navíc, může být něco intermediary a mediary najednou? Já si myslím, že ano. Spíš jsem si nějak všímala toho, když Latour mluví o redukci mediátorů na intermediaries v sociologii sociálního...tak bych ráda, kdybysme si uvedli nějaké konkrétní příklady intermediary a mediator; 2) jak je na tom Latour s hierarchií?; 3) potřebujeme vůbec "sociálno"? Nemůžeme zkrátka mluvit jen o spojeních, stopách, pohybech? K čemu je to slovo dobré? Není jen o vymezení se vůči sociologii sociálna a navázání na jeho původní smysl a taky Tardea, ale jinak bysme se bez něj obešli?
Datum poslední aktualizace: 20. června 2016
Tato stránka je součástí webu http://zdenek.konopasek.net a slouží především pro informaci účastníků semináře.