Doktorandské úterky jsou neformálním, uzavřeným a pracovním seminářem, který organizuji pro svoje doktorské studenty a přizvané další zájemce. Účastníky spojuje zájem o tzv. vědní studia (science and technology studies), teorii aktérů-sítí (ANT) a další spřízněné přístupy k sociologickému bádání. Scházíme se typicky jednou za dva týdny, dopoledne a odpoledne na (zhruba) dvakrát dvě hodiny, v prostorách CTS (Husova 4, Praha 1). Dopoledne probíráme společnou četbu, odpoledne pak diskutujeme, co kdo dělá a jaké problémy při tom řeší, co zajímavého kdo četl, pracovní verze rodících se textů a tak podobně.
Počet účastníků je omezený. Záměrně. Rozšíření o případné další jednotlivé zájemce se ale nebráním. Pokud by náhodou nějaký doktorand v oboru sociálních věd a zejména sociologie o pravidelnou účast stál, nechť se mi ozve na e-mail a uvidíme, třeba se dohodneme.
5. února 2017, Zdeněk Konopásek, zdenek@konopasek.net
Archiv
Účastníci na jaře 2017
Radek Carboch (FSS MU Brno)
Dita Jahodová (FSS MU Brno)
Matouš Jelínek (FSS MU Brno) - ? (spíš ne)
Eva Kotašková (FSS MU Brno) - příležitostně (zahr. pobyt)
Lenka Kužvartová (FF UK Praha)
Terezie Lokšová (FSS MU Brno)
Hana Porkertová (FSS MU Brno)
Michal Synek (FSS MU Brno)
Program jarního semestru 2017
Jde o informativní, zčásti předběžný a průběžně upravovaný program.
14. února
dopoledne: Annemarie Mol: The body multiple: Ontology in medical practice (Durham & London: Duke University Press, 2002) - první kapitola knihy "Doing disease" (str. 1-28) (písemné shrnutí Michal Synek)
odpoledne: Eva Kotašková & Matouš Jelínek - debata k vybrané části výzkumné zprávy k projektu Ligy lidských práv "Posilování procesních práv lidí s mentálním postižením a duševním onemocněním v trestním řízení: Průzkum potřeb ke změně"; koreferent ???
Cílem této zprávy je identifikace
mezer a bariér v praxi trestního řízení, ve kterém jako pachatelé či podezřelí
figurují zmíněné osoby. Analýzu stavu jsme založili na 16 polostrukturovaných
rozhovorech s klíčovými experty, institucemi a jednotlivci, kteří mají ve
zkoumané oblasti zkušenosti. Ukazujeme jaké jsou role a pozice jednotlivých
institucí a jednotlivců v tomto procesu, co považují za největší mezery, ale
také jejich shody, rozpory či představy o sobě navzájem a jak toto všechno
vytváří praxi trestního řízení s lidmi s mentálním postižením či duševním
onemocněním.
28. února
dopoledne: ještě k první kapitole četby: "Doing disease" (ve vztahu k vlastním výzkumům)
odpoledne: Psací cvičení vycházející z minule probírané zprávy k projektu Ligy lidských práv "Posilování procesních práv lidí s mentálním postižením a duševním onemocněním v trestním řízení: Průzkum potřeb ke změně" (příprava netřeba, zadání bude na místě; výhodné by asi bylo mít s sebou vlastní notebook k samotnému psaní - po úvodních pokynech a diskusi, bude cca 45 minut každý psát dle zadání, pak společná diskuse nad výsledky)
14. března
dopoledne: druhá kapitola četby "Different atheroscleroses", str. 29-52 (písemné shrnutí Radek Carboch)
odpoledne: Dita Jahodová - Ambivalence vyjednávání vlastní identity a zkušenosti ve skupině s lékaři, diskuse textu k disertaci; koreferent Terezie Lokšová
Do diskuse předkládám druhou verzi textu, který se věnuje vyjednávání trans* identit a zkušeností s procesem přeměny na skupinách vedených lékaři a lékařkami. Má pozornost se v tomto textu upírá k otázkám: Co se děje, když jsou témata spojená s přeměnou probírána skupinově za přítomnosti sexuoložky, sexuologa či psychiatryně? V čem se to liší od společných diskusí trans* lidí v hospodě, kde již nejsou lékaři? Jak se upevňuje normativní uvažování o genderové identitě na těchto setkáních? Jak napomáhá skupinová dynamika k udržování medicínské konceptualizace transsexuality a heteronormativního řádu? Na pozadí těchto otázek bych chtěla ukázat, v čem spočívá ambivalence skupinového vyjednávání trans* identit s lékaři. Do ambivalentní pozice se totiž nedostávají jen trans* lidé, ale i lékaři a lékařky.
28. března
dopoledne: ještě ke druhé kapitole četby: "Different Atheroscleroses" (ve vztahu k vlastním výzkumům)
odpoledne: Hana Porkertová - diskuse části disertace "Nevidomá zkušenost: disabilita jako asambláž a vztah mezi diskurzem, tělem a zkušeností", kap. Impairment, disability; koreferent Radek Carboch
25. dubna
dopoledne: třetí kapitola četby "Coordination", str. 53-86 (písemné shrnutí Michal Synek)
odpoledne: Zdeněk Konopásek - diskuse nad rukopisem "Lost in translation: Czech dialogues by Swedish design" (ZK, Soneryd ,& Svačina); koreferent Terezie Lokšová
Abstrakt: We explore the journey of a model for stakeholder involvement called RISCOM. It was originally developed in the field of radioactive waste management in Sweden. Subsequently, it was used in the Czech Republic to re-establish public dialogue and to facilitate the process of siting a planned geological repository. This case offers an opportunity to empirically study the fragility and ambiguous results of organized spread of public involvement across various domains of technological innovation and national contexts. We show how three circumstances – (1) the ambition to make RISCOM an internationally used model for public dialogue about nuclear waste management, (2) the specific situation in the Czech siting process, and (3) the short-lived and limited success of the subsequent Czech dialogues by Swedish design – were intrinsically related and sustained each other. Better understanding of such complexities might contribute to a more realistic attitude toward technologized democracy, i.e., toward practices of public deliberation increasingly becoming instrumental, transferable, and depoliticised.
9. května
dopoledne: čtvrtá kapitola četby "Distribution", str. 87-118 (písemné shrnutí Michal Synek)
odpoledne:Radek Carboch - něco k disertaci; koreferent Dita Jahodová
30. května
dopoledne: pátá kapitola četby "Inclusion", str. 119-150 (písemné shrnutí Dita Jahodová)
odpoledne: Terezie Lokšová - diskuse nad textem vztahujícím se k disertaci; koreferent Hana Porkertová
13. června
dopoledne: šestá kapitola četby "Doing theory", str. 151-184 (písemné shrnutí Radek Carboch)
odpoledne: Radek Carboch, Dana Hradcová, Dita Jahodová a Michal Synek - Koordinace služeb pro lidi žijící s demencí: Poznámky k (ne)soudržnosti pečování; koreferent Terezie Lokšová
Odmítnutí "sociálna" coby svébytné substance vysvětlující existenci nezávislé domény "sociálních jevů" (Tarde, Latour) umožnilo návrat k empirickému zkoumání různorodých, nestálých a proměnlivých vazeb tvořících socio-materiální uspořádání našeho světa. Badatelky a badatelé v oblasti STS, sémiotiky materiality a dalších oborů si začali klást otázku, z čeho jsou tvořeny a jak drží pohromadě heterogenní "objekty", jejichž bytí a působení bylo doposud objasňováno odkazem na nejrůznější transcendentální entity, jako jsou "společnost", "příroda", "psyché" či "morálka". Empiricko-filosofická a empiricko-ontologická zkoumání se zaměřila, mimo jiné, na vznik, trvání a rozpad vědeckých faktů (Latour, Woolgar), technických vynálezů (Callon, Law, Mol), diagnostických a léčebných postupů (Law, Singleton, Mol), či záležitostí tak všedních, jako je višňový moučník (Mol). Detailní etnografické studie nejen poukázaly na mnohočetnost různých způsobů uspořádávání (Law, Moser, Stöckelová) a odhalily různá "dobra" a různá "zla", která jsou v nich zjednávána (Latour, Pols), ale otevřela také cestu k jejich přehodnocení a reformulaci (Haraway, Latour). Soudržnost se ze samozřejmosti proměnila v předmět bádání a uspořádanost, ohraničenost a konzistence přestaly být nezpochybnitelnou hodnotou.
Náš výzkum obohacuje dosavadní sociálně-vědní zkoumání koherence o poznatky z oblasti péče o lidi žijící s demencí. Co a jak drží pohromadě život člověka, kterému přestává sloužit paměť? Jak se splétá soudržnost vnímání a jednání člověka s demencí ve vzájemné interakci s asistentem odlehčovacích služeb? Jak se v jednom malém Městě vzájemně drží pohromadě lidi žijící s demencí a ti, kteří o ně pečují? Jakou roli v tomhle držení pohromadě hraje rodina, místo, zvyk, zvíře-společník, halucinace, nebo dostupné služby a jejich (ne)koordinovanost? Jak by mohly k větší koherenci zdravotních a sociálních služeb napomoci metody cíleně podporující přehlednost, plánování a koordinaci? Jak se koordinace péče dělá pro různé cílové skupiny a v různých prostředích a jak koherentně se její metody přenášejí z místa na místo? A jak se k tomuhle všemu má soudržnost a srozumitelnost výzkumu, který se těmito věcmi zabývá?
Chystáme se mluvit o životě lidí s demencí a o praxi péče, přičemž poznatky našich komunikačních partnerů chceme obohatit teoretické rozpravy o koherenci. To znamená, jak píše Annemarie Mol, "tyto poznatky částečně oddělit od zvláštností jedinečného případu a formulovat je tak, aby inspirovaly analýzu jiných případů – případů odehrávajících se na jiných místech a za jiných okolností". Nevzdáváme se však ani naděje, že by naše "teorie" mohla zpříjemnit život lidí, o kterých a s nimiž píšeme.
Datum poslední aktualizace: 17. dubna 2017
Tato stránka je součástí webu http://zdenek.konopasek.net a slouží především pro informaci účastníků semináře.