Doktorandské úterky jsou neformálním, uzavřeným a pracovním seminářem, který organizuji pro svoje doktorské studenty a přizvané další zájemce. Účastníky spojuje zájem o tzv. vědní studia (science and technology studies), teorii aktérů-sítí (ANT) a další spřízněné přístupy k sociologickému bádání. Scházíme se typicky jednou za dva týdny, dopoledne a odpoledne na (zhruba) dvakrát dvě hodiny, v prostorách CTS (Husova 4, Praha 1). Dopoledne probíráme společnou četbu, odpoledne pak diskutujeme, co kdo dělá a jaké problémy při tom řeší, co zajímavého kdo četl, pracovní verze rodících se textů a tak podobně.

Počet účastníků je omezený. Záměrně. Rozšíření o případné další jednotlivé zájemce se ale nebráním. Pokud by náhodou nějaký kolega o pravidelnou účast v tomto pracovním semináři stál, nechť se mi ozve na e-mail a uvidíme, třeba se dohodneme.

11. října 2017, Zdeněk Konopásek, zdenek@konopasek.net


Archiv

Jarní semestr 2017

Podzimní semestr 2016

Jarní semestr 2016

Podzimní semestr 2015

Jarní semestr 2015

Účastníci na podzim 2017

Radek Carboch (FSS MU Brno)

Dita Jahodová (FSS MU Brno)

Matouš Jelínek (FSS MU Brno) (část)

Eva Kotašková (FSS MU Brno) (část)

Lukáš Kotyk (FSV UK Praha)

Lenka Kužvartová (FF UK Praha) (část)

Terezie Lokšová (FSS MU Brno)

Michal Nekorjak (abs. FSS MU Brno, nyní v sociologii volná noha)

Michal Synek (FSS MU Brno)

Program podzimního semestru 2017

Jde o informativní, zčásti předběžný a průběžně upravovaný program.

10. října
dopoledne: debata o pojetí a programu seminářů do budoucna
odpoledne: Lukáš Kotyk - projekt disertační práce "Nehierarchický model spravování projektů"; koreferent Tereza Lokšová
Abstrakt: Tento návrh doktorské práce se věnuje nehierarchickým modelům spravování projektů, jejichž cílem je dosáhnout horizontálního rozložení moci na základě reflexivního vztahu k tomuto modelu. Metodou, která je používána pro tvorbu společných rozhodnutí je konsensus, vycházející ze vzájemné diskuze, v níž by měl mít každý prostor formulovat svou vizi. Zaměřuji se na projekty, které skrze prefigurativní politiku přehodnocují možnost uspořádání mezilidských vztahů a formou experimentu konstruují společenství, která se snaží překonávat inkorporované nerovnosti. Jako možnosti studia jsou uvažovány projekty, které jsou spravovány nehierarchicky, systematicky hledají alternativní formy koexistence a vymezují se tak oproti logice disciplinární společnosti. Jedná se například o cohausingové projekty, ecovillage, družstevní podniky či dočasně autonomní zóny, které se mají tendenci projevovat v rámci měst ve formě squattingu.

24. října
dopoledne: úvod ke knize: Matthew S. Hull: Government of paper (Berkeley, University of California Press, 2012), str. 1-33 (písemné shrnutí Tereza Lokšová)
odpoledne: Dita Jahodová - diskuse nad kapitolou disertace o diagnostikování transsexuality; koreferent ????
Transsexualitu lze chápat jako určité pole, kde se potkávají, prolínají, střetávají a koexistují vedle sebe různé režimy, mody a disciplíny. Diagnostika transsexuality není postavena na pevně daných kritériích, která by člověk musel bezezbytku naplnit. Jde spíše o vodítka, kterých se lékaři a lékařky při stanovování diagnózy přidržují. V rámci této kapitoly se zabývám otázkou, jak v procesu diagnostiky zjednávají lékaři a trans* lidé transsexualitu? Jak trans* lidé prezentují svou identitu lékařům, aby pro ně byla srozumitelná a diagnostický rozhovor se „nezadrhnul“?

7. listopadu
dopoledne: první kapitola četby "The Master Plan and Other Documents", str. 34-65 (písemné shrnutí Michal Synek)
odpoledne: Matouš Jelínek - rukopis kapitoly o profesionalizaci domácí práce; koreferent Radek Carboch

28. listopadu
dopoledne: druhá kapitola četby: "Parchis, Petitions, and Offices", str. 66-111 (písemné shrnutí Matouš Jelínek)
odpoledne: Radek Carboch - diskuse části disertace; koreferent Michal Nekorjak

5. prosince
dopoledne: třetí kapitola četby "Files and the Political Economy of Paper", str. 112-161 (písemné shrnutí Radek Carboch)
odpoledne: Michal Synek & Dana Hradcová - diskuse rodícího se článku o "domácím jídle" v ne docela domácím prostředí; koreferent Lukáš Kotyk
Název: How to make homey meal in not-so-homey kitchen: Home metaphors in repertoires of institutional dining
Abstrakt: In the Czech Republic, the process of "transformation of social services" for "persons with disabilities" has been ongoing. Various efforts to re-organise cooking and dining form an integral part of quality improvement programmes, aimed at "deinstitutionalization" and "humanization" of residential care. This paper describes the role of the home metaphor in repertoires of dining in "care homes for persons with disabilities", contributing to the broader research of modes of ordering dis/ability.
The metaphor of "home" organises regimes of care around the idealised notions of communality and privacy. In institutions offering services to up to three hundred people, various activities and events of everyday life could be sanctioned by reference to benefits of homey atmosphere. In this context, the notion of ideal home for disabled-identified could pertain to collective living, favouring commune cause over privacy and individual differences. Against this, in the discourse of "transformation of the social services", the normalising faculty of "home" serves to enforce right to privacy, postulated on the basis of the equality and the normality principles. The ideal of small private "home" – embodied in the official limits to the number of inhabitants of the transformed institutions' units – structures both organization of the big care homes and architecture of the newly established households.
At the same time, the comparison with "the ways we do it at home" positions the practices of the care home in relation to private, locally situated lives of the carers and the cared-for. Apart of normative, legitimizing and positioning functions of the home metaphor in the institutionalized modes of ordering care, "home" – real and imagined – also serves as ideal site for engrossment, motivational displacement and reciprocity, described by the relational model of care. These motives are often evoked in the narratives of the carers, accounting for moments of experiencing closeness, attentiveness and safety based on appreciation of differences. However, in the eyes of the carers, the ethical ideals of relational care are often compromised by the very same modes of ordering care which claim to enhance the domesticity of the care settings.
While different and often incompatible conditions of possibility for a home-like living (including the making of a homey meal) are being postulated and strived for, the relation between privatizing and decentralisation of "homes for persons with disabilities" and enactment of the ethical ideal of relational care is by no means straightforward. With the principle of symmetry in mind, both competing sites – collective living and private household – must be described and analysed by the same means, while the oppressive nature of many institutional and home-like regimes of care must be counterbalanced by the researcher's heightened sensitivity to the needs and opinions of the disabled-identified. What, in their eyes, is "homey" about the "homey meals" cooked and served in various care settings? Could a "homey meal" be prepared in the not-so-homey kitchen? And could the home metaphor be used to organise care in such way that it serves the interest of both the carers and the cared-for?

19. prosince
dopoledne: čtvrtá kapitola četby "The Expropriation of Land and the Misappropriation of Lists", str. 162-209 (písemné shrnutí Michal Nekorjak)
odpoledne:Tereza Lokšová - diskuse nad textem "Jak správně dělat občanskou participaci ve městě? Studie českého ideálu"; koreferent Michal Synek
I u nás už občanská participace platí za slibný nástroj dobré městské správy. Zapojování veřejnosti často probíhá ve formě tzv. participace na pozvání (invited participation), top-down přístupu, kdy je celý proces organizován a řízen městem či asistující neziskovou organizací. Neziskové organizace v šíření a realizaci participativních projektů hrají důležitou roli, neboť tyto techniky propagují, vytvářejí metodiky a standardy, poskytují městům poradenství, nebo celý proces dodají jako balíček na míru. Různé realizace pak kolují po seminářích a konferencích jako příklady dobrých praxí. Správně realizovaný proces participace má přispívat ke zlepšování městské správy. Studia vědy a technologií však upozorňují, že v rámci participativních procesů může docházet k marginalizaci alternativních pozicí a reprodukci mocenských nerovností. Analýza metodických a propagačních dokumentů sleduje, jak s vnímanými riziky participace zachází český ideál, s jakými předpoklady pracuje, jak participaci chápe, a co považuje za žádoucí?

9. ledna
dopoledne: pátá kapitola četby "Maps, Mosques, and Maslaks", str. 210-244 (písemné shrnutí Lukáš Kotyk)
odpoledne:psací cvičení

23. ledna
dopoledne: závěr četby "Conclusion: Participatory Bureaucracy", str. 245-258 (písemné shrnutí Terezie Lokšová)
odpoledne:Eva Kotašková - diskuse nad pracovním textem "Landscape, science, and tourism: the trip to ice cave and the western cosmology on Svalbard Archipelago"; koreferent Radek Carboch (nepletu se?)
In this paper, I will discuss the monopole of the Euro-American cosmology and knowing which emerges through engagement with the landscape. Svalbard Archipelago has been populated by people in late 1500´s by Euro-American culture. No other cultures, no other human ontologies than the Euro-American was present there. In this respect, I ask the question how does the engagement with the landscape look like and what kind of knowledge is emerging? I discuss different ethnographies studying engagements with landscape and analyze the (re)production of Euro-American knowledge and engagement with the landscape on an example of guided day-trip to the ice cave.


Datum poslední aktualizace: 11. ledna 2018



Tato stránka je součástí webu http://zdenek.konopasek.net a slouží především pro informaci účastníků semináře.